Kalendář akcí







gb-green

Poslání klubu

Počátky dějin psa se datují k období před 16000 lety v oblastech Jižní Evropy a Severní Afriky. Asi 3000 let př.n.l.se lidská sídliště a jejich společníci - psi rozšířili po celé Evropě, včetně Islandu. Některé zkameněliny kostí z tohoto období vykazují velikost španěla.
 

Německé výzkumy zaznamenávají, že Canis familiaris intermedius podobný modernímu setrovi či španělu, byl nalezen dokonce v Rakousku. Další průzkumy z období asi 1400 let př.n.l. ukazují, že retrívr nebo španěl byl jedním z typů psů běžně se vyskytujících v této době na území dnešní Británie.
 

    Rovněž řecký spisovatel Xenaphon ve třetím století př.n.l. psal o dvou typech loveckých psů. Jeden typ pro pachové práce při vyhledávání zvěře a druhý pro štvaní a stavění zvěře. O původu španělů můžeme najít i odlišné verze, ale nejhlouběji byl prozkoumaný dokument, předložený evropskému kongresu španělů v roce 1983 Dr. Rolandem Tobiasem z Maďarska a panem Brunem Richterem z Německa. Jejich závěr, založený na dostupných faktech, byl schopen dokázat existenci specifických ras španělů v určitých geografických oblastech. První možná zmínka se datuje v Knize zákonů welšského krále v roce 948. V roce 1337 francouzský hrabě napsal Knihu lovu, ve které se zmiňuje o tzv. ptačím psovi "épagneuel", čož je francouzké slovo pro španěla. Článek v publikaci Amerického španěl klubu uvádí, že španělé v Americe byli vystopováni až k roku 1620, kdy lodˇ "Mayflower"přivezla dva psy, z toho jednoho španěla. Popularita španělů, jako výborných loveckých psů, vzrostla zejména v 17. století a to nejen v Anglii. Odlišnost podmínek, charakter terénu, ve kterém byli používáni k lovu, přispěla významně k zformování jednotlivých plemen a jejich rázů. Ty se od sebe liší nejen velikostí těla, ale i některými vlastnostmi. Popularitu španělů ve Velké Británii značně zvýšily vznikající chovatelské kluby na konci 19 století.
 

    I u nás, v nově vzniklé mladé republice, dovedli milovníci psů, španělů, ocenit jejich schopnosti. Ke konci roku 1923, tedy krátce po ukončení I. světové války, dalo několik nadšených myslivců podnět k založení chovatelské organizace. Na počátku roku 1924 se uskutečnila v Praze schůzka a byl založen " Spolek chovatelů loveckých španělů" v čele s předsedou " Ústředního spolku pro ochranu honby a a chovu psů v Čechách" J.B. Martinem. Z jeho psince " Rabus " vyšlo tehdy několik vynikajících kokrů. Jednoho z nich vlastnila i slečna Milena Heinlová provdaná Králová , Štěrbová z Rakovníka , která svým chovem "z Hlaváčova " a celou chovatelskou, cvičitelskou a literární činností výrazně ovlivnila a zpropagovala slídiče u nás.
 

    16. únor 1958 je možno považovat za historický den našeho klubu v poválečném období. Po jisté stagnaci dochází ke zlomu v celkové činnosti. Na Konferenci, uskutečněné v hotelu Družba v Praze, byl do čela tehdejšího vedení zvolen lesník, myslivec a kynolog tělem i duší pan Alexandr Schneberg. Díky své odbornosti a diplomatickým schopnostem vykonal, spolu s dalšími členy výboru, velký kus práce. Poradkyni chovu do této doby vykonávala již vzpomínaná paní M. Štěrbová, která osobně spolupracovala s panem Karlem Podhajským, zakladatelem Plemenné knihy ČSR. Velkou rodinu slídičů rozšířili v roce 1970 retrívři / LR/ z LZ Litovel, kteří se velmi rychle, díky svým loveckým vlastnostem a povaze, prosadili po celé republice. Počátkem osmdesátých let byli importováni zlatí retrívří a po roce devadesát i ostatní plemena početné skupiny přinašečů. Rovněž plemena vodních psů jsou zaevidována v našem klubu.
 

Zejména plemeno irský vodní španěl bylo v minulosti naší velkou chloubou. V současné době tato krásná skupina vodních psů nabírá pomalu druhý dech.
 

Klub v současné době registruje 17 plemen:
7 x slídiči , 6x retrívři , 5x vodní psi

Zastoupení chovných jedinců je následující:
AK-431 , VŠ -110 , AŠ - 158 , Clš - 47 , Nkř - 21 , AVŠ - 1 , IVŠ - 3 , SŠ - 1, Wetterhoud -1, plemeno Fiel španěl - doposud není zapojeno v chovu. Retrieveři -744.
 

Snahou devítičleního výboru klubu je usilovat o udržení, případné rozšíření členské základny a jednotný, ekonomicky silný klub, ve kterém panuje příjemná pracovní atmosféra. Každoročně pořádáme akce zaměřené jak na exteriér tak na lovecké využití psů. Nezapomínáme na společenský život milovníků psů a jejich vzdělávání a informovanost prostřednictvím klubového zpravodaje, který vychází 3x ročně a obsahuje široké spektrum informací z oblasti celostátní kynologie, chovu , činnosti klubu a jednotlivých sekcí dle plemen, kde se rozvíjí činnost týkající se specifických potřeb plemene. Každá sekce plemene má ustanoveného vedoucího a poradce chovu. Touto koncepcí se prolíná práce chovatelské rady a rady pro sledování zdravotního stavu. U všech chovných jedinců sledujeme dysplazii kyčelního kloubu a dobrovolně progresivní atrofii sítnice oka. Cílem chovu je i výběr jedinců s dobrou povahou bez známek agresivity.
 

    Hlavním posláním klubu je řízený chov plemen loveckých slídičů, přinašečů a vodních psů, sdružených v KCHLS. Na základě nejnovějších poznatků genetiky zlepšovat chovnou základnu v rámci platných standardů FCI, chovatelského řádu, ČMKU se zřetelem na zachování přirozených vloh každého plemene včetně zachování zdraví.
 

Nutností je vytvářet podmínky pro chov, výcvik, výstavnictví a jiné činnosti na demokratických principech. V období čtyřletého volebního cyklu mezi konferencemi klubu jsou aktivity koordinovány tzv. klubovými normami, které obsahují práva a povinnosti členské základny a vymezují výše uvedenou činnost.
 

Miloš Kašpar
Předseda KCHLS 1996 - 2004

 

Přihlášení do členské sekce



webdesign