KÁRNÝ ŘÁD KCHLS

– zásada práva na obhajobu

– zásada objektivní pravdy a jasných důkazů

– zásada presumpce neviny

2. Podle tohoto kárného řádu jedná kárná komise proti každému členu KCHLS při porušení vnitřních předpisů KCHLS za předpokladu respektování kárných norem KCHLS.

3. Došlo-li před zahájením kárného řízení, nebo během něho u provinilého člena k zániku členství ve smyslu stanov  KCHLS, provede se kárné řízení pouze v případě, že jde o provinění, za které by mělo být vysloveno vyloučení z KCHLS.

a) Stanovy KCHLS

b) Právní předpisy, vyhlášky a dohody uzavřené mezi KCHLS a jinými organizacemi či institucemi, se kterými byl prokazatelně předem seznámen.

c) Normativy interní povahy vydané KCHLS

d) Organizační kázeň KCHLS

e) Svým tendenčním či zištným jednáním poškodil jiného člena KCHLS na jeho právech či poškodil nepravdivým sdělením, týkajícím se jeho osoby, jeho jméno či pověst.

2. Za kárné provinění se pokládá i pokus, pomoc, návod a spoluúčast či jiná forma součinnosti takového provinění.

2. Kárná opatření jsou

a) Napomenutí před kárnou komisí, která opatření uložila.

b) Písemné napomenutí (důtka) s výstrahou.

c) Dočasný zákaz činnosti (chovatelské, výcvikové, závodní či jiné funkce v KCHLS)

d) Zákaz chovu na konkrétním chovném jedinci či jedincích.

e) Vyloučení (viz. stanovy KCHLS).

f)  Za jedno kárné provinění lze uložit jen jedno kárné opatření.

2. Za polehčující okolnosti se pokládá zejména přiznání k provinění, napomáhání při objasňování činu, nahrazení způsobené škody, pokud je to možné.

3. Za přitěžující okolnost se pokládá zejména, jestliže kárně  stíhaný porušil zvláštní uloženou povinnost, byl již dříve KCHLS kárně  postižen, způsobil větší škodu, spáchal provinění surovým způsobem, se zvláštní lstí, ze zištných důvodů, jako organizátor skupiny svedl k provinění ještě jiného člena, spáchal provinění pod vlivem alkoholu či drog, svým činem poškodil pověst KCHLS.

4. Platnost provinění běží ode dne, kdy nabylo kárné rozhodnutí právní moci.

5. Kárný orgán může po projednání případu v kárném řízení vyslovit vinu stíhaného a přesto upustit od uložení kárného opatření za podmínek stanovených v § 4 odst.2.

6. Kárný orgán může též rozhodnout, že se kárné rozhodnutí po nabytí právní moci uveřejní v klubovém tisku. K uveřejnění kárného rozhodnutí se přistoupí zejména tehdy, když to splní nejenom výchovné poslání, ale přispěje to také  k výchově  členstva a současně vyloučí nepravdivé informace.

2. Délka promlčecí lhůty je jeden rok.

a) Veškerá nezahájená kárná provinění zanikají po třech letech ode dne provinění (spáchání)

b) Promlčecí lhůta se staví zahájením kárného řízení (čl. 7, odst.2.)

c) Promlčecí lhůta se dále staví zahájením trestného stíhání, a to až do doby jeho pravomocného ukončení za jednání, které je předmětem kárného stíhání proviněného.

Stavěním promlčení pokračuje lhůta dál.

a) Jako orgán základního stupně KÁRNÁ KOMISE při výboru KCHLS, která kárně  zakročuje proti členům KCHLS při provinění vztahujícím se ke KCHLS v závislosti na jeho stanovách, řádech a směrnicích.

b) Jako kárný orgán vyššího stupně – DOZORČÍ RADA KCHLS. Orgán vyššího stupně působí jako odvolací orgán.

c) Dalším a konečným odvolacím stupněm je VÝBOR KLUBU KCHLS.

2. Kárné řízení se pokládá za zahájené, jakmile písemné neanonymní oznámení o kárném provinění bylo doručeno či předáno kárné komisi. Předseda komise zašle podezřelému písemné vyrozumění o tom, že proti němu bylo zahájeno kárné řízení. V oznámení uvede, čeho se obvinění týká. Oznámení se zasílá zásadně doporučeně do vlastních rukou.

3. Kárný orgán nezahájí kárné řízení a nepokračuje v kárném řízení a zahájení zastaví usnesením, jestliže:

a) Stíhaný zemřel a nebo je nezpůsobilý k právním úkonům dle rozhodnutí soudu. Výjimku lze uznat na základě  písemné žádosti vyjmenovaných pozůstalých či soudem oprávněného zástupce.

b) Uplynula stanovená promlčecí lhůta.

c) Jde-li o provinění, za které již bylo uloženo pravomocné kárné opatření.

d) Jednání nezakládá skutkovou podstatu kárného provinění.

e) Kárné řízení se zastaví též při zániku členství stíhaného. V řízení se pokračuje jde-li o provinění, za které je možno jako kárné  opatření stanovit vyloučení z KCHLS v návaznosti na ustanovení stanov KCHLS.

f) Usnesení o zastavení kárného řízení se sdělí stíhanému do 15 dnů doporučeně  do vlastních rukou, s výjimkou, kdy stíhaný zemřel.

4. Kárný orgán uskuteční všechny úkony potřebné k tomu, aby byl zjištěn správně a úplně skutkový stav i objektivní pravda. Při tom zjišťuje jak okolnosti svědčící proti stíhanému, tak i ty, které svědčí v jeho prospěch. K provedení jednotlivých úkonů směřujících k takovému zjištění může také pověřit jednoho, nebo více svých členů. Jenom řádně  prokázané skutečnosti mohou být podkladem pro vydání rozhodnutí.

5. Kárné řízení je neveřejné.

6. Jedná-li se o kárné stíhání člena orgánu a jeho setrvání ve funkci by mohlo ovlivnit průběh kárného řízení nebo jeho výsledek, nebo jeho ponechání ve funkci není žádoucí, může kárný orgán navrhnout výboru KCHLS pozastavit výkon funkce stíhaného až do konečného rozhodnutí.

7. Kárné orgány a jejich členové jsou v řízení vedeném podle tohoto kárného řádu nezávislí. Při jednání a rozhodování jsou vázáni stanovami a předpisy KCHLS.

8. Potrestání člena soudem nebo městským, obvodním či obecním úřadem pro trestný čin, přečin nebo přestupek nevylučuje kárné řízení vedené pro tentýž čin. Kárné orgány mohou vyslovit kárné opatření i v případech, kdy státní orgány trestní stíhání zastavily v důsledku vyhlášení amnestie, nebo neshledaly v jednání provinivšího se člena delikt ve smyslu práva, ale jde o kárné provinění ve smyslu vnitřních předpisů. Rozhodnutí státního orgánu kárnou komisi zavazuje.

9. Kárná komise předá projednání kárného provinění dalším subjektům v případě, že rozhodnutí o tomto provinění nespadá do kompetencí kárné komise KCHLS.

2. Nedostaví-li se kárně  stíhaný, který byl řádně  pozván ke kárnému jednání bez omluvy, může kárný orgán rozhodnout v jeho nepřítomnosti a bez jeho slyšení.

3. Bez jeho přítomnosti může ve věci rozhodnout též, pokud se předvolaný 3 x omluvil z řádného termínu jednání a nenavrhl termín jednání, na který by byl schopen se dostavit.

2. Kárný orgán se zabývá všemi důkazy, které uzná za potřebné a vhodné v zájmu správného a úplného zjištění skutkového stavu a objektivní pravdy. A to i důkazy, které navrhne kárně stíhaný na svoji obhajobu.

3. Výpovědi kárně stíhaného, svědků, znalců apod., se zapíší do protokolu; který vyslýchaný vlastnoručně podepíše. Také o jiných provedených zjištěních se pořídí zápis, který zúčastněné strany (osoby) podepíší.

4. V zápise o průběhu kárného jednání musí být uveden den a místo, jméno, příjmení, datum narození (R.Č.) a zaměstnání kárně stíhaného s uvedením trvalého bydliště, členství v KCHLS s uvedením konkrétního členského subjektu. Dále zastávaná funkce, druh a doba kdy k provinění došlo, popis provinění, důkazní prostředky, rozhodnutí včetně údaje, které kárné opatření bylo uloženo a rozhodnutí o uveřejnění. V případě stíhaného členského subjektu KCHLS jeho celé jméno a adresa, dále jméno a příjmení zplnomocněného zástupce včetně jeho rodného čísla a celé adresy trvalého bydliště.

2. Kárný orgán objektivně  a nezaujatě  zváží výsledky šetření a dokazování a po poradě ve věci rozhodne. Této porady se kárně stíhaný neúčastní. Nabude-li kárná komise na základě řádného a objektivního zvážení výsledků průkazního řízení přesvědčení, že se kárně  stíhaný dopustil kárného provinění, rozhodne o vině a uloží kárné opatření, pokud nepoužije svého oprávnění dle čl 4, odst. 5 upuštění od vyslovení kárného rozhodnutí.

3. Uzná-li kárná komise kárně stíhaného vinným, může mu zároveň předepsat k náhradě  náklady kárného řízení. Za náklady kárného řízení se nepokládají osobní náklady členů a náhradníků kárné komise. Kárně stíhaný nemá nárok na náhradu ušlé mzdy a náhradu nákladů, které mu vznikly v souvislosti s kárným řízením. Výjimku tvoří, je-li stíhaný viny zproštěn. Potom mu přísluší náhrada za prokazatelně ušlou mzdu a cestovné – tyto náklady uhradí KCHLS. Pokud vinou stíhaného vzniknou více náklady (příkladně nedostavením se bez omluvy ke kárnému řízení), bude mu tato finanční částka předepsána k úhradě.

4. Nabude-li kárná komise přesvědčení, že kárně stíhaný se neprovinil, zprostí jej obvinění.

5. Kárné rozhodnutí se stíhanému sděluje vždy písemně, doporučeným dopisem (doručenkou) do 15 dnů po jeho vyhlášení, a to i tehdy, jedná-li se o rozhodnutí zprošťující.

6. Kárné rozhodnutí musí obsahovat označení kárné komise, která rozhodnutí učinila, den a místo vyhlášení rozhodnutí, jméno a příjmení stíhaného, data narození (R.Č.) a místo trvalého bydliště, popřípadě jeho funkce v orgánech KCHLS, popis provinění, výrok o vině a opatření s uvedením způsobu spáchání kárného provinění a s pojmenováním předpisů, které byly porušeny a popřípadě i výrok o nákladech řízení a uveřejnění. Poučení o opravném prostředku v odůvodnění rozhodnutí musí být přesně, stručně a výstižně uvedeno na základě  kterých zjištěných skutečností a důkazů bylo rozhodnutí vydáno. Počátek a konec doby kárného řízení: Jestliže se stíhaný odvolacího práva nevzdal a nepodal ve stanovené lhůtě odvolání, oznámí kárná komise po uplynutí odvolací lhůty stíhanému, že rozhodnutí nabylo platnosti.

2. Včas podané odvolání nemá odkladný účinek. Odvolání podané opožděně kárná komise zamítne. Došlo-li k zameškání lhůty ze závažných důvodů, může odvolací orgán povolit navrácení lhůty. O navrácení lhůty musí stíhaný požádat do 3 dnů od pominutí překážky, která mu v podání odvolání bránila, současně s důvody o zmeškání úkolu. Odvolání může pak podat do 15 dnů od doručení rozhodnutí o povolení navrácení odvolací lhůty.

3. Ke každému včas podanému odvolání soustředí kárná komise na svém nejbližším zasedání veškeré doklady a předloží každé odvolání do 8-mi dnů ode dne zaslání se svým vyjádřením příslušnému odvolacímu orgánu.

Připouští se možnost institutu tzv. autoremedury s principy:

a) Prvoinstanční orgán může znovu rozhodovat, pokud odvolání v plném rozsahu vyhoví.

b) Je-li více účastníků, musí s tím, že bude vyhověno, souhlasit všichni účastníci.

Odvolací orgán může nesprávné kárné rozhodnutí, zejména rozhodnutí odporující právním předpisům zrušit nebo změnit a rozhodnout sám, nebo takové rozhodnutí zrušit a vrátit zpět komisi k novému projednání a rozhodnutí. Rozhodne-li odvolací orgán pravomocně, zašle své rozhodnutí do 15 dnů kárně stíhanému a kárné komisi. V odvolacím řízení nelze uložit přísnější opatření.

4. Odvolací orgán zamítne odvolání, bylo-li podáno osobou neoprávněnou, nebo shledá-li, že není důvodné.

5. Proti rozhodnutí odvolacího orgánu ve 3. stupni, tj. výboru, se lze odvolat na nejbližší konferenci KCHLS.6. Mimořádný opravný prostředek (obnovu řízení), lze použít při dodatečně se vyskytnuvších skutečnostech, které bez svého zavinění nemohl provinivší se uplatnit.

a) Se kárně  postižený vzdal odvolacího práva.

b) Ve lhůtě nebylo proti němu podáno odvolání.

c) Bylo-li odvolacím orgánem potvrzeno nebo změněno.

2. Výkon kárného opatření provede, popřípadě jeho provedení zajistí kárná komise.

3. Bylo-li kárným rozhodnutím uloženo kárné opatření dočasného zákazu chovatelské činnosti, nebo k trvalému odnětí práva ochrany názvu chovatelské stanice, zašle kárná komise platné rozhodnutí na příslušnou plemennou knihu k provedení výkonu opatření k zaznamenání v rejstříku chovatelských stanic.

4. O zveřejnění kárného rozhodnutí rozhoduje kárný orgán. Uveřejnění kárného rozhodnutí se provede tak, že platné rozhodnutí se buď  v plném znění nebo ve stručném a srozumitelném výtahu nebo komentářovou formou uveřejní v odborném kynologickém tisku a zpravodaji KCHLS.

5. Po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla uložena náhrada nákladů kárného řízení (§ l0, odst.3. a 15.odst.3.), vyzve kárná komise písemně kárně postiženého, aby uloženou náhradu zaplatil do 15 dnů a současné ho upozorní, že nezaplacení bude posuzováno jako hrubé porušení organizační kázně  KCHLS.

2. Zápisy do rejstříku kárných opatření se provádějí v abecedním sledu podle jmen kárně  postižených v počítačové databázi.

2. V rámci této pravomoci může nesprávná kárná rozhodnutí, zejména rozhodnutí odporující právním předpisům změnit a nebo takové rozhodnutí zrušit a věc vrátit k novému projednání a rozhodnutí kárné komise. Při tom může v neprospěch stíhaného rozhodnout jedině tehdy, jestliže v rozporu s ustanovením stanov KCHLS nebylo rozhodnuto o vyloučení.

3. Stížnost proti rozhodnutí kárné komise může být podána nejpozději do jednoho roku od doby, kdy rozhodnutí nabylo právní moci. V případě, že stíhaný, ač řádně poučen, nevyužil odvolacího práva, postoupí orgán, jemuž stížnost došla, tuto stížnost k projednání příslušnému odvolacímu orgánu.

4. Jestliže ani při opětovném přezkoumání platného rozhodnutí provedeném na základě stížnosti kárně postiženého nebyly shledány důvody ke zrušení nebo změně rozhodnutí, může kárná komise, která o stížnosti rozhodla, uložit stěžovateli náhradu nákladů tohoto přezkumného řízení.

2. Minimální počet kárné komise jsou tři členové.

3. Pokud nebude jedním z členů komise alespoň jeden člen vzděláním s vysokoškolským právnickým, doporučují se konzultace s právníkem.

4. Kárná komise KCHLS je podřízena výboru KCHLS.

V kárných věcech zahájených platně a neskončených před přijetím a schválením tohoto kárného řádu se postupuje podle dosavadních zvyklostí, pokud nejsou v rozporu s tímto novým kárným řádem.