NEVÍTE, PROČ S ŠTĚŇÁTKO S PP ? (S PRŮKAZEM PŮVODU ?)
Odpověď na tuto otázku hledá téměř každý, a přitom není složitá. Průkaz původu není záležitostí módy, či snad vstupenkou na výstavy. Je důkazem toho, že rodiče Vašeho štěňátka vyhověli všem kritériím pro uchovnění, a to jak povahovým, zdravotním tak i exteriérovým. Získat chovnost je pro chovatele časově i finančně náročné. Proto máte větší jistotu, že se nejedná o pouhého množitele, plodícího štěňata pro peníze, ale že mu na jeho odchovech doopravdy záleží. Pokusíme se Vám přiblížit v několika bodech důvody k investici do štěňátka s PP. Investici sice jednorázově vyšší, která se Vám ale v naprosté většině případů v budoucnosti vrátí.
Pozn. Článek se zaměřuje konkrétně na plemena retrieverů, podmínky k uchovnění mohou být u jiných plemen mírně odlišné. Podstata rozhodnutí však zůstává stejná.
1. Čistokrevnost – aneb záruka, že kupujete skutečně plemeno, jaké jste si vybrali
Každé štěňátko si nese určité předpoklady z genů rodičů, a to nejen zdravotní, ale i exteriérové a povahové. Čili zjednodušeně řečeno: u štěněte s PP máte ve svých rukou ty nejlepší předpoklady k tomu, že vám jednou z roztomilé kuličky vyroste skutečně správný retrívr se vším všudy a nedočkáte se nepříjemného překvapení. Záruka čistokrevnosti u štěněte bez PP je bohužel takřka nulová.
Seznámení se s matkou štěňátek a jeho sourozenci na vlastní oči by mělo být samozřejmostí. Slušný chovatel by vám ale měl být schopen povědět co nejvíce rovněž o otci štěňátek a jeho dalších příbuzných, jejichž geny si vaše štěně nese.
2. Zdravotní předpoklady
Jednou z podmínek chovnosti je rentgen kyčelních kloubů, který prokáže, zda není kloub postižen závažnou chorobou typickou pro velká plemena – dysplazií. Ač má na tomto onemocnění podíl i výživa a zátěž pejska v raném věku, z velké části je rovněž dědičné. Jedinci, u kterých se dysplazie prokáže, jsou proto z dalšího chovu vyloučeni (nemohou mít štěňátka s PP).
Nejčastější argument „chovatelů“ psů bez PP: „Oba rodiče PP mají, „jen“ jsme je neuchovnili.“
Nabízí se otázka: „Proč?“
Důvod první
Dost možná a bohužel často právě proto, že rodiče nevyhověli přísným zdravotním kritériím a dysplazií trpí. Průkaz původu takovému pejskovi samozřejmě nikdo nevezme, avšak z chovu je jednou provždy vyloučen. Proto nemůže být nikdy rodičem štěňat s PP, ač ho on sám vlastní.
Člověka, který nedbá následků a používá k chovu nemocná zvířata, vskutku nelze nazývat chovatelem. Jeho klient však na toto přijde bohužel až pozdě. U malého štěněte tuto chorobu nepoznáte a v dospělosti je léčení tohoto bolestivého onemocnění velmi nákladné, nebo dokonce vyloučené. Částka „ušetřená“ za průkaz původu pak rázem ztrácí význam. Léčebné výlohy ji v těchto případech většinou mnohonásobně překonají.
3. Povaha
I povaha je z velké části dědičná. Každý zkušený chovatel vám potvrdí, že v povahách štěňat lze spatřit jejich rodiče. Po rozhovoru s Vámi dokonce dokáže doporučit štěňátko povahou co nejbližší vašemu naturelu. Rodiče štěňat s PP musí uspět ve zkoušce zvané OVVR – Ověření vlohových vlastností retrívrů. Ta prokáže, zda odpovídají standardu retrívřího plemene. Její součástí je i test povahy a jedinci se známkami agresivity se z chovu nadobro vylučují. V dnešní době se množí případy kousavých, agresivních a bázlivých retrívrů, což je pro toto plemeno netypické a nežádoucí. Retrívr má být za všech okolností přátelský a vyrovnaný. V žádném případě to není hlídač ani obranář. Právě proto je tolik vhodný k dětem, jako rodinný přítel a kamarád.
Nejčastější argument „chovatelů“ psů bez PP: „Oba rodiče PP mají, „jen“ jsme je neuchovnili.“
„Proč?“
Důvod druhý
Pejsek neobstál u OVVR a dvířka k uchovnění se mu tak pomyslně uzavřela. Kromě agresivity je nežádoucí i bázlivá reakce na výstřel, kterou OVVR také testuje. Retrívr je plemeno lovecké a jak již bylo řečeno, má být povahou klidný a vyrovnaný. Od bázlivosti a psychické nevyrovnanosti bývá opět jen krůček k projevům agrese.
Lidé, kteří chovají bez PP často argumentují i tím, že je zbytečností a ztrátou času retrívra na zkoušku cvičit. Vězte, že tomu tak není. Mediální obraz retrívra, jakožto rozkošného chlupatého medvídka a kamaráda, který žádný výcvik nepotřebuje, je velmi pokřivený. Výcvik v alespoň základní poslušnosti potřebuje vskutku KAŽDÝ pes a KAŽDÝ vůdce musí porozumět myšlení psa a chápat jeho postavení ve „smečce“. Jen tak bude váš život s pejskem pohodový a přinese vám spoustu radosti namísto strastí a nepříjemností.
4. Kvalitní odchov
Chovatel, který se svými pejsky absolvuje nutné zkoušky, které potvrdí správnou povahu, výstavy, které potvrdí správný exteriér i zdravotní testy, do nich investuje vskutku nemalé finanční prostředky a ohromné množství času a energie. Na kvalitě štěňat a jejich připravenosti do života mu tedy rozhodně záleží více, než člověku, který chová na nechovných jedincích. Od tohoto se odvíjí i kvalita krmení, péče veterináře, očkování, odčervení apod. Ani vyšší pořizovací cena štěňátka s PP tyto náklady chovateli většinou nevykompenzuje. Ne nadarmo se říká, že na chovu psů ještě nikdy nikdo nezbohatl. Na jejich množení to lze bohužel mnohem snáz.
Nejčastější argument „chovatelů“ psů bez PP: „Oba rodiče PP mají, „jen“ jsme je neuchovnili.“
„Proč?“
Důvod třetí
Neochota investovat do uchovnění to nejzásadnější: svůj čas a finance. Vidina snadného výdělku skrytá za slovy „zbytečnost“, „byrokracie“ či „snobství“. V odstrašujících případech mívají feny i více vrhů za rok, štěňata mnohdy vyrůstají ve velmi špatných podmínkách, na nekvalitním krmivu, bez tolik potřebného lidského kontaktu. Vždyť jde přeci jen o zdroj peněz.
Věřte, že skutečně nejste snobem, chcete-li dát přednost štěněti s PP. Pořizovací cena psa je nepatrným zlomečkem nákladů, které do pejska po zbytek jeho života budete pravidelně vkládat, nemluvě o nepředvídatelných událostech, jako jsou úrazy, či choroby. Pak náklady mohou šplhat do závratných výšin. Proto by si každý, pro koho je rozdíl mezi cenou štěněte s a bez PP významný, měl rozmyslet, zda pro něj pořízení psa nebude spíše finančním trápením.
Ani ti nejzodpovědnější chovatelé vám nemohou dát záruku na celoživotní zdraví vašeho pejska. Snaží se k němu však přispět, jak nejlépe dovedou. A často vám poskytují své služby a rady i dlouho po odběru štěňátka.
Jak už to tak ale bývá, nic není v životě černobílé. V žádném případě nelze tvrdit, že štěněte s PP se dysplazie týkat nemůže. Podstata této nemoci je složitá. Rozhodně k ní ale má výrazně menší předpoklady, než potomek nezrentgenovaných, nebo dokonce prokazatelně nemocných rodičů.
Rovněž je nutné zmínit, že spálit ve výběru se lze i mezi chovateli s PP. I mezi nimi existují chovatelé lepší i horší, více i méně zapálení, zodpovědní a poctiví. Vyplatí se pečlivě se informovat, řídit se zkušeností druhých, výsledky i zdravím již odchovaných štěňat z vybrané chovatelské stanice a v neposlední řadě intuicí a zdravým rozumem.
Průkaz původu vás v žádném případě nikterak nenutí se štěnětem absolvovat výstavy nebo nějaký speciální výcvik. Záleží čistě na vás, čemu se se svým miláčkem nadále chcete a budete věnovat. I velmi pěkné štěně s výborným rodokmenem může být „jen“ vaším společníkem a kamarádem. Za určitých předpokladů může žít v panelovém bytě nebo malém domku. Nepotřebuje rozlehlé zahrady, nepatří do kotce. Retrívr je šťastný, pokud může být s vámi a cítit vaši blízkost. Zcela postačí, když mu dopřejete dostatek pohybu na každodenní procházce a celá rodina si uvědomí, že do ní přibyl jeden právoplatný člen.
Přejeme hodně štěstí při hledání toho pravého chlupáčka!
Autor: Tereza Maková